Inline popup

Andrea Sedláčková začala natáčet v Černobylu dokument o slavném fotografovi Antonínovi Kratochvílovi

Režisérka Andrea Sedláčková začala v těchto dnech natáčet v Černobylu celovečerní dokument o významné osobnosti světové fotografie, držiteli čtyř prestižních cen World Press Photo.

Film s názvem Můj otec Antonín Kratochvíl spojuje příběh tří generací fotografů, prostřednictvím syna Michaela budou filmaři sledovat osudy klanu Kratochvílů a především jednoho z nich, otce Antonína.

 

Základním prvkem vznikajícího snímku je klíčový moment v ži­votě Michaela Kratochvíla, který žil za železnou oponou a do puberty se domníval, že jeho otec Antonín je mrtvý. Pak najednou zjistil, že je nejen živý, ale spíše živel a ještě k tomu mezinárodní celebrita. Pátrání po minulosti rodu Kratochvílů ukazuje, jak neklidné dvacáté století několikrát – a často bizarně – zasáhlo do osudů několika generací. Antonín Kratochvíl strávil první roky dětství v pracovním táboře ve Vinoři u Prahy, kam byl jeho otec Jaroslav s rodinou v padesátých letech vystěhován. V osm­nácti Antonín emigroval z Československa. Svého syna Michaela tak opustil ještě před jeho narozením. Prožil dramatický rok v rakouském uprchlickém táboře, strávil něko­lik měsíců ve švédském kriminále, bojoval v Čadu v barvách Francouzské cizinecké legie, odkud se mu podařilo utéct. V Amsterdamu vystudoval fotografii na prestižní Gerrit Rietveld Academie. Klid a úspěch na něj čekaly nakonec v Americe. Jenže to ho brzy omrzelo a Antonín se vydal fotografovat válečné konflikty a země proží­vající tragické události. Často pro své snímky risko­val život. Po skoro dvaceti letech se vrátil do své rodné vlasti, kde se poprvé setkal se synem Michaelem. Také díky svému otci se Michael stal fotografem. Antonín Kratochvíl pracoval jako fotograf pro prestižní periodika, mezi nimi například The New York Times, Newsweek, Vogue a Rolling Stone. Fotil válečné konflikty mj. ve Rwandě, Bosně, Iráku, Sierra Leone nebo Afghánistánu.

 

Zatímco filmový štáb s kameramany Janem Basetem Střítežským a Davidem Cysařem stráví nyní v Černobylu pět dní, Antonín Kratochvíl se do místa jaderné katastrofy podíval několikrát, poprvé v roce 1996. Kolegové se tehdy válečnému reportérovi divili, bylo to jen deset let od výbuchu ukrajinské elektrárny. Do Černobylu se Antonín vrací dodnes, se svým synem tam nejede fotit poprvé. Kdysi ho tam však Michael doprovázel coby asistent, dnes stojí vedle otce jako rovnocenný fotograf. Jedním z cílů této cesty je idea, že Michael i Antonín udělají fotografický portrét toho druhé­ho. Oba se portrétní fotografii věnují, před Antonínovým objektivem stály takové hvězdy jako jsou David Bowie, Bono ze skupiny U2 nebo například George Clooney. Natáčet se bude New Yorku i v Lovosicích, kde se Antonín v roce 1947 narodil a kde měl jeho otec Jaroslav Kratochvíl fotoateliér, dále pak v Poděbradech nebo Praze.

 

„Chci udělat film o hledání identity, což je téma vycházející z Antonínových fotografií. Bude to i film o svobodě, za kterou člověk často zaplatí velkou cenu. A především bude o lásce mezi synem a otcem, kdy Michael do osmnácti let o svém otci Antonínovi nic nevěděl. Zásadní roli sehraje i samotný akt fotografování, který spojuje rovnou tři generace Kratochvílů – dědečka, otce a syna,“ říká režisérka Andrea Sedláčková. Životní příběh Antonína Kratochvíla, který emigroval koncem 60. let, se jí dotýká osobně. Sama Sedláčková emigrovala koncem 80. let a dodnes žije střídavě v Praze a Paříži. Ve své tvorbě se dlouhodobě zabývá vztahem k historické minulosti a stále ji připadá důležité vyprávět o tom, jak komunismus poznamenal lidské osudy. „Rozumím některým Antonínovým postojům k mateřské zemi. A též Michaelův příběh rezonuje s mým vlastním. Vím, že z vlivu rodičů není jednoduché se vymanit, jejich životy fatálně ovlivňují ten náš,“ dodává Sedláčková, která natočila například celovečerní snímek Fair Play nebo dokument Život podle Václava Havla. „Michael je kliďas, Antonín rozbouřený oceán. Michael introvert, Antonín showman. Michael se vyjadřuje distingovanou češtinou, Antonín mluví i v sedmdesáti jako klacek z periferie. Ale jinak se Michael otci neuvěřitelně podobá. Příběh vypadá jako z hrané­ho filmu, ale je reálný a o to více působivý,“ doplňuje producent Martin Hůlovec.

 

Na podporu vzniku celovečerního dokumentu o jednom z nejzásadnějších českých fotografů pořádá Leica Gallery Prague veřejnou aukci fotografií Antonína Kratochvíla, která proběhne v úterý 4. prosince v 19 hodin v prostorách galerie ve Školské 28 v Praze 1. Aukce se osobně zúčastní Antonín i Michael Kratochvílovi. Patnáct nabízených černobílých fotografií, mezi nimiž budou například portrétní fotografie a snímky z cest, je možné si po předchozí domluvě prohlédnout už nyní v galerii. V této galerii proběhne v závěru natáčení společná výstava otce a syna představující jak jejich fotografie z Černobylu, tak i další snímky z natáčení filmu a Michaelovy fotografické portréty osob vyzpovídaných v dokumentu. Společná vernisáž se objeví v závěru filmu. Ten vstoupí do kin v roce 2020.

 

Dokument vzniká v produkci společnosti Punk Film producenta Martina Hůlovce v koprodukci s Českou televizí (kreativní producentka Věra Krincvajová), s podporou Státního fondu kinematografie a Nadačního fondu rodiny Orlických. Partnery projektu jsou Centrum FotoŠkoda a Leica Gallery Prague, vzniká i ve spolupráci s nakladatelstvím Kant. To aktuálně připravuje knižní vydání Kratochvílových portrétů Davida Bowieho nazvané Hledání světla a publikaci k chystané retrospektivní výstavě Antonína Kratochvíla. o

Zveřejněno: 22/11/2018



Comments (0)