Inline popup

Zábavní policie

Hodnocení návštěvníků

Novoroční koncert města Čelákovic

Akce začíná:
13/02/2018
19:00

KD Čelákovice
Čelákovice
Sady 17. listopadu 1380

Cena: 280 CZK

Nabídnout podobné, akce proběhla

POPIS AKCE

Vystoupí Komorní filharmonie Pardubice.

 Zazní skladby Jiřího Antonína Bendy, Wolfganga Amadea Mozarta, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.

 

Komorní filharmonie Pardubice

KFP patří již od svého založení v roce 1969 mezi špičkové české orchestry. Její pestrý repertoár sahá od barokních skladeb přes hudbu období klasicismu a romantismu až po soudobé kompozice a různé multižánrové projekty. Toto tricetitříčlenné těleso se pravidelně účastní nejvýznamnějších festivalů v České republice, jakými jsou Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj Ostrava, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov a další. Prvním šéfdirigentem orchestru byl Libor Pešek, v čele orchestru se dále vystřídali Libor Hlaváček, Petr Altrichter, Bohumil Kulínský, Petr Škvor, Róbert Stankovský, Leoš Svárovský a Marko Ivanović. Od srpna 2014 je šéfdirigentem orchestru Peter Feranec. Komorní filharmonie vystupovala na prestižních evropských pódiích (Concertgebouw v Amsterodamu, Festspielhaus v Salcburku, Musikverein ve Vídni, Tonhalle v Curychu ad.), koncertovala také v USA, v Japonsku a Číně. Orchestr je příležitostně zván i k operním a divadelním projektům, na svém kontě má desítky úspěšných nahrávek pro domácí i zahraniční hudební vydavatelství (Supraphon, ArcoDiva a Naxos).

Chuhei Iwasaki (dirigent)

Dirigent, houslista, violista, skladatel, sbormistr – se narodil v Tokiu. Studoval na konzervatoři Toho Gakuen v Tokiu, pak pokračoval na Pražské konzervatoři a HAMU v Praze. Je pedagogem Pražské konzervatoře (dirigent smyčcového orchestru), šéfdirigentem Filmové filharmonie, zakladatelem Filharmonického orchestru Iwasaki, stálým dirigentem Hudebního divadla Karlín, a asistentou dirigenta v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Jako houtujicí dirigent spolupracoval například s PKF – Prague Philharmonia, Filharmonií B. Martinů Zlín, Jihočeskou filharmonií, Praga Sinfonietta a Filharmonickým orchestrem města Prahy.

Foto: Martin Kábrt

Vladimír Brablec (sólista) – klarinet

Je prvním klarinetistou Komorní filharmonie Pardubice. Pochází z Českého Krumlova, dětství prožil v Českých Budějovicích. Vystudoval tamní gymnázium, potom Pražskou konzervatoř, logiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a hru na klarinet na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Od mládí se úspěšně účastní hudebních soutěží (1. místo na soutěžích ZUŠ 2003 a 2004, 1. místo na soutěži konzervatoří v Ostravě 2006, 1. místo na soutěži Karla Ditterse z Dittersdorfu 2008, 1. místo na soutěžní přehrávce Filharmonie Brno 2011). Mezi jeho největší úspěchy patří vítězství v konkurzu do European Union Youth Orchestra a cena Rotary Udine Nord z mezinárodní soutěže v italském Udine za nejlepší provedení soudobé skladby (2013). Sólově vystoupil s Jihočeskou komorní filharmonií, Moravskou filharmonií Olomouc a na abonentních koncertech Filharmonie Brno. Absolvoval mistrovské kurzy u Håkana Rosengrena, Shirley Brill a dalších. V roce 2012 byl oceněn stipendiem Yamaha Music Foundation of Europe. Pro Český rozhlas nahrál Trio pro klarinet, violu a klavír Leo Smita.

Jiří Antonín Benda: Symfonie pro smyčce B dur           

 

Jednou z nejtypičtějších osobností evropského klasicismu, které se narodily v Čechách, byl Jiří Antonín Benda. Rodina pocházela ze Starých Benátek. Získal velmi dobré všestranné vzdělání na gymnáziích v Kosmonosech u Mladé Boleslavi a v Jičíně. Hned po ukončení těchto studií v roce 1742 emigrovala celá rodina za bratrem Františkem, rovněž úspěšným skladatelem, do Berlína. Tam Jiří Antonín působil jako houslista královské opery, avšak zásadní éra jeho života začala až v Gotě, kde se stal v roce 1750 kapelníkem. Jeho největší přínos pro evropskou hudbu je spatřován v oblasti melodramu. Zkomponoval ale i opery, oratoria a obrovské množství instrumentální hudby. Příkladem je dnes uváděná symfonie. Na rozdíl od typu mannheimských a vídeňských symfonií jsou Bendovy symfonie většinou třívěté, tedy bez vloženého menuetu. Krajní věty jsou v rychlém tempu, střední pak jsou spíše lyrické a zpěvné.

Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klarinet a orchestr A dur K 622           

Klarinetový koncert A dur Wolfganga Amadea Mozarta byl zkomponován v posledním roce skladatelova života (1791) a jedná se o skladbu, ve které byl vůbec poprvé použit v té době moderní klarinet jako sólový nástroj. Mozart jej poprvé slyšel při jedné ze svých cest v Mannheimu. Mozart tento koncert zkomponoval pro vynikajícího vídeňského hráče na tento instrument, svého přítele Antona Stadlera. Skladba je skutečným klenotem mezi všemi instrumentálními koncerty, které byly kdy zkomponovány. Snad proto, že Mozartovi zbývaly už jen týdny, ba dny života, cítíme z této partitury hlubší výpověď, než na jaké jsme zvyklí u běžných klasických koncertů včetně Mozartových. Zcela zvláštní hudbu přináší pomalá 2. věta, příznačná nejen úchvatnou kantilénou sólového nástroje, ale i celkovou atmosférou vyvolávající pocity až meditační. Hlavní téma je jednou ze slavných invencí, k nimž se vrací už od dob vzniku až dodnes posluchači na celém světě. Není například nadsázkou tvrzení, že značnou měrou přispělo k popularizaci filmu Vzpomínky na Afriku. Přesto se při jeho poslechu neubráníme vzpomínkám na samotného autora a na jeho neblahý a předčasný konec života.

Bedřich Smetana: Triumfální symfonie E dur op. 6        

Triumfální symfonii E dur komponoval Bedřich Smetana v letech 1853–1854. V rámci jeho tvorby se jedná o skladbu naprosto ojedinělou – je to pravá symfonie, a u Smetany je takovýto útvar v klasické podobě vzácný. Symfonie byla psána u příležitosti sňatku císaře Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou a nese věnování tomuto manželskému páru, na zásilku s věnováním však nedostal skladatel z Vídně nikdy odpověď a opis se dokonce ztratil.

Antonín Dvořák: Česká suita D dur op.     

 

Česká suita Antonína Dvořáka se skládá z pěti částí. První, označená jako Preludio (Pastorale), tvoří skutečně jakýsi lyrický úvod k následujícím větám. Je pro ni charakteristická absence kontrastů, melodická linie v horních hlasech klidně plyne nad ostinátní basovou figurou tvořenou pouze dvěma střídajícími se tóny. Druhá věta je poetickou stylizací českého lidového tance polka, hlavní téma má ve své základní podobě v tónině d moll spíše melancholické ladění, pozdější přesun do F dur přináší rytmické i výrazové oživení. Věta je komponována v trojdílné formě A-B-A. Třetí věta je inspirována dalším lidovým tancem, sousedská. Je pro ni typická bohatá imitační práce s hlavním tématem. Čtvrtá věta – Romance – je nádherným lyrickým nokturnem, v němž se na pozadí klidného doprovodu smyčců klene široká melodie hraná flétnou a později přebíraná také dalšími nástroji. Závěrečný furiant suitu efektně zakončuje nejen svým živým výrazem, ale také čistě zvukově. Věta bývá přirovnávána ke  jedno z nejcharakterističtějších děl svého tvůrce.Slovanským tancům, ke kterým má blízko svými strhujícími rytmy a nespoutanou živelností. Česká suita svojí lyrikou, vitalitou, bohatou melodickou invencí a formální přehledností představuje jedno z nejcharakterističtějších děl svého tvůrce.

Komentáře je možné přidávat po přihlášení

Comments (0)